Víkendovka Kotvina
Kotvina (28. - 31. 10. 2010)
Klášterec nad Ohří, Kotvina - Osada Fort Oregano, Údolí sviní
Podzimní víkendovka s dětmi
Začaly nám podzimní prázdniny a my (ve složení: Šáša, Anička, 2x Evča, Klinger, Dan, Kuba a Nymby; z dětí: Tomáš, Lukáš, Dominik, Dan, Miloš, Bára, Lucka, Natýna, Janička a Vendulka) jsme vyrazili na víkendovou akci směr Fort Oregano - Údolí sviní.
1. den (28.10.)
Naše výprava začala na Hlavním nádraží v Praze, kde jsme se všichni sešli v 9 hodin. Cesta vlakem byla dlouhá, ale naštěstí jsme měli kde sedět. Snědli jsme si svoje řízečky (svačinky) od maminky a čekali na přestup do dalšího vlaku, který nás odvezl do Kotviny. Tam jsme vystoupili a táhli ty těžké krosny až ke srubu. Náča už na nás čekal. K obědu, který byl po třetí hodině, jsme dostali špagety s kakaem nebo kečupem. Potom jsme si zahráli hru s barevnými puntíky a na celníky. Byla nám připravena výborná večeře a celý ten den byl pohodový.
I večer, když jsme seděli u ohně, se nic zvláštního nedělo, dokud nepřiběhl Kuba, že mu zmodrala ruka. Nikdo z nás nevěděl, co je to zač. Po chvíli si však Šáša vzpomněla, že o tom viděla v televizi reportáž - je to prý epidemie modré ruky, je to nakažlivé a není na to lék. A Evča hned pohotově zasáhla, protože věděla, že tady nám pomůže jedině Vědátorix 2000. Je to její známý, a protože byl náhodou v Čechách, přijel ještě ten večer. Okamžitě věděl, co je k tomu potřeba - hlaváček polní - kytka, která rostla jen v době druidů. A nebyl by to Vědátorix 2000, kdyby s sebou neměl přístroj na přesun v čase (Time machine). Jako by už toho nebylo dost za ten den, ale někdo přístroj prostě ukradl. Nakonec se Šáša s Evčou rozhodly, že ho v noci půjdou hledat. A my jsme šli spinkat, protože to byl opravdu náročný den.
2. den (29.10.)
Ráno jsme si pospali a dole už na nás čekaly holky se zprávou, že přístroj sice nenašly, ale vědí, kde je. Má ho nějaký cizí chlápek a dá nám ho, až mu pochytáme zvěř. A tak jsme ještě před obědem vyrazili na louku. Zvířata byla úspěšně pochytána a po obědě jsme dostali přístroj zpět. Nemohli jsme se dočkat přesunu, tak se Vědátorix 2000 začal montovat v Time machine. Přišla "rána". Místo toho, abychom se dostali do doby druidů, začal se čas zpomalovat - všechno bylo zpomalené - mluvili jsme, chodili jsme a vše ostatní jsme dělali pomalu. A další rána. Teď vše bylo zase moc rychlé. Bylo to docela vtipné :-) Než to Vědátorix 2000 opravil, zahráli jsme si pár her. Během toho se ještě "rychlík a zpomalík" několikrát vystřídaly. Potom přijel Bloody a za hodinku nebo dvě už bylo vše, jak má být. Ještě před kuřátkem k večeři jsme začali hrát hru na podporu komunikace. Chvilku jsme se ohřáli u ohně a pak zase spát! :-)
3. den (30.10.)
To byla nádhera, když jsme si mohli přispat až do deseti, snídaně byla hotová a my se později v klidu přenesli do doby druidů. Tentokrát už se to povedlo. Přivítaly nás dvě milé hezké :-) Druidky. Předtím než nám řekly, kde vlastně hlaváčka (adonis vernalis) najdeme, jsme museli splnit pár úkolů. Když jsme se dověděli, že hlaváček roste jen v noci a hlídají ho strážci, museli jsme se pořádně připravit. Proto jsme se pořádně naobědvali a odpočívali až do čtyř. No, a pak už to šlo rychle. Rozcvičili jsme se trojnožkou, sáhovkou a hutututu. Pak jsme zblajzli ještě pár topinek a už tu byla tma a my se mohli vydat pro kytičku. Když nás strážci chytili, museli jsme si dojít pro život a pak pokračovali dál. Nakonec se to povedlo. Druidky nám předaly hlaváčka a pomohly vytvořit lék pro Kubu. Povedlo se a Kuba byl zase zdravý. A takhle šťastně nám skončil den, vlastně ještě hra na podporu komunikace :-)
4. den (31.10.)
Dneska jsme už měli před sebou jen uklízení a odjezd :-( S úklidem jsme byli celkem rychle hotovi, tak jsme si na zahřátí zahráli cukr káva, dostali jsme balíček na cestu a potom opustili osadu. Tentokrát jsme byli rádi za místenky, jinak bychom stáli až do Prahy. Přijeli jsme zase na Hlavní nádraží, rozloučili se a to je konec. Tak zase příště!!!
Doufám, že jste si to všichni užili jako já :-)!!!
Eva
