Víkendovka s dětmi říjen 2008 - Manětín
Manětín - U Vuršova mlýna - 25.10. - 28.10.2008
Společně jsme se sešli v ranních hodinach na Smíchovském nádraží.Mám na mysli děti,kterých na této víkendovce bylo pouze devět a pár vedoucích,respektivě Já(Nikola),Šáša,Evík,Helča a Nimby s Věrkou a s Vendýskem.Nakoupili jsme lístky a po chvíli jsme byli již na cestě vlakem do Plzně,kde jsme měli přestupovat.Cestou bylo velmi zábavné pozorovat zmateného Nimbyho,který byl velmi udiven,jak je možné že v Berouně nenastoupila Baruška,jak bylo domluveno(Byl to na chudáka Nimbyho od nás trošku podraz,ale hlavně že jsme se bavili že?).Bára mezitím již dávno na nás čekala v táboře a těšila se na Nimbyho výraz,až ji uvidí.
Po přestupu v Plzni nás čekala ještě hodinová cesta opět vlakem,kde se děti spravedlivě rozdělily do dvou skupin.Poté dostali děti dopis od Matky Přírody,která je prosila,aby ji nalezly její zimní kabát,který ji ukradli Frikulíni(lidé kteří jsou Free-cool-a hlavně IN..hlavní nepřátelé přírody).Když sme přijeli do Mladotic,uvítal nás tam Náčelník a ještě než sme se vydali na cestu,dlouhou necelých devět kilometrů(samozřejmě všichni nadšení),si děti zahrály hru,kde rozpoznávaly hlavní města některých zemí.Podotýkám,že většinu měst nebyl schopen přiřadit ani náčelník,ani většina z vedoucích.Následně jsme se vydali na cestu,která byla proložena zajímavými hry k tématu Frikulíni.Do většiny her se zapojili i vedoucí.Bylo opravadu vtipné třídit odpad a ukázalo se,že vedoucí jsou opravdu dočista nevzdělaný frikulíni.Po cestě Nimby také zjistil,že Bára není nezvěstná,ale že je již dávno na místě.Zpočátku se cítil velmi podveden,ale po chvíli se tomuto vtípku sám zasmál.
Po necelých čtyřech hodinách jsme dorazili celý splavený do tábora,kde jsme se přivítali s ostatními účastníky zájezdu,kteří již byli dávno na místě.Náš chlupáč,kuchař Buggy nám připravil něco k jídlu a my všichni se do něj s radostí pustili.Následovaly veselé hry,jako je trojnožka,zamotávání rukou,házení balonku s vodou a hry s vajíčkem,které nás velmi bavili a s radostí se připojili i vedoucí.
K večeru měli děti slibovanej volnej program.My vedoucí jsme se zatím uchýlili ke hře,která nás poté provázela po celou dobu víkendovky.Ač to zní dětinsky,hráli jsme si na upíry.Hra spočívala v tom,že se mezi vedoucíma vylosovali dva upíři,kteří měli za úkol postupně,strategicky a hlavně nenápadně zabíjet(dvě tečky lihovkou na krku) ostatní nebohé oběti.Takže po celý večer a dny to vypadalo tak,že člověk nikdy nešel nikam sám a všichni se navzájem podezírali.Každý se bál každýho a nikdo nikomu nevěřil.Opravdu stresující hra.Tento večer nám Komárek také ukázal své výborné znalosti anglického jazyka=D.
Po první noci plnou zabitých obětí a plné úmrtní listině se děti po snídani vydaly na procházku k Manětínu.Cestou zapisovali pohozené věci které tam frikulíni zaházeli(a že jich nebylo málo).Když dorazili na určené místo,museli najít baterku do notebooku,kterou nezodpovědní frikulíni ztratili v lese.Při hledání museli být nenápadný a při tom museli poslouchat nesnesitelné pokřiky a nářky frikulínů o tom,jaké je to v tom lese strašné.Děti se dozvěděly že v notebooku,který měli frikulíni s sebou se schovávají důležité informace o tom,kde se ukradený kabát nalézá.
Uběhla chvíle a baterku děti hbitě našly.Vrátili ji zpět do notebooku a museli rozšifrovat,kde se kabát nachází.S trochou pomocí nedočkavých frikulínů nakonec prišli,že kabát se nalézá v lese u tábora.Po náročném zapojení mozků nám byl až na místo přivezen oběd a všichni se do něj s radostí pustili.Když jsme ho snědli,vydali jsme se zpět do tábora.Zbytek odpoledne si děti opět zahrály hry,které výborně připravily Evička se Šášou.Byli občas trochu bolestivé,ale všichni jsme to přežili ve zdraví.Hned jak jsme se navečeřeli jsme si zahráli noční hru s prskavkama.Každý měl uběhnout co nejvíce koleček a při hře jsme se dočkali také několika zajímavých pádu.Zbytek večera se opět nechal dětem jejich oblíbený volný program(pouštění mp3 na mobilu) a vedoucí již zas zachvátila vlna strachu z upíru,kteří se opět vydali na lov.To už byli vybráni zas jiní dva,jelikož předchozí upíři(Klára s Buggym) nás všechny ostatní vyvraždili(musím přiznat že jejich taktika byla nadmíru výborná).Během večera mezitím dorazili další tři členové a to Tea,Mezí a Tomík,kteří se velmi rychle začlenili do hry.
Další den se nám bohužel nevydařilo počasí,ale přesto nám nic nebránilo zahrát si opět hry připravené Šášou a Evičkou.Odpoledne měly děti za úkol ukrást Zimní kabát frikulínům,kteří ho hlídali v lese.Neměli to vůbec jednoduché,protože frikulíni jsou velmi rychlí a dobře si svůj kabát střežili,takže děti musely být na pozoru,aby je žádný frikulín nechytil.Samozřejmě se jim to podařilo a i s zimním kabátem se vrátili do tábora.Po večeři jsme se šli podívat do rokle,kde děti předaly kabát samotné matce přírodě a přijaly její dík.
Po ceremoniálu jsme si všichni společně zahráli společenskou hru Activity,kde vedoucí i děti plnili různé úkoly,jako je pantomima,kreslní či něco popsat(nakreslit šoministické prase byl například velmi nelehký úkol).Po hře Activity měli děti opět slíbený volný program.Opravdu stresujíci byla hra,kterou navrhnul Nimby.Hra byla na podporu komunikace a spočívala v tom,že když se někdo někoho na cokoliv zeptá,tak ten dotyčný nesmí odpovědět jednodslovně,a pokud tak učiní,odevzdává bankovku tomu,kdo otázku pokládal.Tuto hru také hráli pouze vedoucí a vtip byl v tom,že do toho všeho jsme pořád hráli hru na upíry.Takže musím říci,že to byl neskutečný chaos.Člověk se musel hlídat na každým slově,nikam nesměl sám a každýmu už z toho mírně harašilo(divím se,že jsme všichni nepřijeli jako schyzofrenici).Nakonec se nám podařilo odhalit zbývajícího upíra a já a Šášina jsme šli spát naprosto odrbaný a bez bankovek(to máme z těch našich náštěv záchodů=D..ona ví).
Poslední den ráno jsme se probudili a hned po snídani začali uklízet a pomalu se chystat na cestu do Mladotic.Před odchodem jsme se se všema zbývajícíma,kteří s námi nejeli vlakem rozloučili a vydali se na cestu.Uběhla nám kupodivu rychle a k večeru jsme již dorazili do námi všemi milované Prahy.Rouzloučili jsme se a každý se vydal svou cestou.Musím říct,že to byl velmi vydařený výkend a těším se na další akci s tou naší skvadrou.
Tak pa příště,
Vaše Nikča=).
P.S-Berte ten můj zápis trochu s rezervou=).Já na slohy nikdy moc nebyla.
